Euroregion Silesia-CZ
Pekařská 4
746 01 Opava
Česká republika
O obci Kuźnia Raciborska lze prohlásit, že je zelenou oázou nejen raciborského okresu, ale i celého Slezského vojvodství. Polohu uprostřed lesního komplexu v horním toku řeky Odry a dolním toku Rudy lze skvěle využít pro turistiku a rekreaci. Je odtud blízko do Raciborze, Rybnika a Kędzierzyna a zároveň je obec daleko od shonu a hluku velkých měst. Výstavba dálnice A4 zlepšila spojení obce s hlavním městem vojvodství - Katowicemi. Obec s Kuźní Raciborskou situovanou v centru a svými místními částmi nazývanými „sołectwa" (Rudami, Rudou Kozielskou, Jankowicemi, Siedlisky, Budzisky, Tuzem a Rudou) zaujímá rozlohu 127 km2 a čítá 12 tisíc obyvatel.
Samotná Kuźnia Raciborska je druhým největším městem v raciborském okrese - žije v něm 5 tisíc obyvatel. První zmínky o osadě pocházejí z první poloviny 17. století. Její rozvoj je spojen se zprovozněním hutnických pecí v 18. století, s výrobou oceli a zprovozněním moderní slévárny na počátku 20. století. To vše tvořilo základ pro vznik závodu na výrobu železárenských výrobků. Významnou úlohu také sehrávala železniční trať Koźle - Racibórz. Po 2. světové válce pokračoval v železárenských a hutnických tradicích v obci strojírenský závod, v současné době je to Závod obráběcích strojů RAFAMET, a.s. Výroba rychle rostla, zvyšoval se počet obyvatel, infrastruktura byla stále bohatší. 1. ledna 1967 obdržela tato původně vesnická osada městská práva.
Také v současné době Závod obráběcích strojů RAFAMET spolu s komplexem sléváren patří k poznávacím znakům Kuźni Raciborské. Na světových trzích jsou známy jeho specializované výrobky určené zejména pro železniční, ale také pro letecký, energetický a zbrojařský průmysl. Ve městě je také situován moderní závod na zpracování masa MAXPOL, vítěz mnohých celostátních a mezinárodních prestižních soutěží, oceněný znakem kvality „Teraz Polska".
Město má bohatou infrastrukturu: kulturní dům s velkým divadelním sálem, stadion, rekreační středisko zaměřené na vodní sporty, moderní zdravotní středisko, rehabilitační centrum, lékařskou pohotovost, mateřské školy, základní školu, integrovanou všeobecně vzdělávací a technickou školu se sportovní halou a dále také hotely, restaurace a banky.
V současné době je v obci realizována největší investice posledních let - čistírna odpadních vod pro průmyslovou aglomeraci Kuźnia Raciborska s propustností 700 m3 za 24 hodin. Samospráva má také další plány. Chce vyřešit vodní a odpadové hospodářství na území všech místních částí, postavit sportovní halu v Rudách, modernizovat místní zdravotní střediska.
Mezi Kuźní Raciborskou a Rudami se rozprostírá obrovský lesní komplex Polesí Rudy Raciborské, který patří k ochranným lesním pásům a je významnou součástí ekosystému. Po obrovském požáru lesů v roce 1992, který byl jedním z největších v Evropě, vysadilo Polesí na spáleništi nové stromky a vyloučilo smrkovou monokulturu. Zavedlo rovněž nový protipožární systém. Spáleniště je tak dnes opět zelenou plochou, na níž se konají rodinné cyklistické závody.
Obcí, která může nejlépe prezentovat turistické, rekreační, historické a poutní zajímavosti, jsou Rudy, místní část ležící ve východní části obce, v níž žije 2 800 obyvatel. Historie obce je nerozlučně spjata s cisterciáky, významným klášterním řádem středověké Evropy. V polovině 13. století zde začal vznikat klášter zmíněného řádu, který se postupně stal největší v Horním Slezsku. Založili ho mniši z Jędrzejowa u Krakowa. Klášter v Rudách působil do roku 1810. Řeholníci spravovali četné statky, zakládali chovné rybníky, zabývali se včelařstvím, pivovarnictvím, lihovarnictvím, pěstováním vinné révy a lesnictvím. V 17. století se podíleli na rozvoji dolů a hutí. Roku 1744 vzniklo v obci první mužské gymnázium v Horním Slezsku. Knihovna kláštera se může pochlubit bohatým knižním fondem. Těsně před sekularizací čítal 12 tisíc svazků.
Koncem 19. století převzala starý klášter knížata von Ratibor. Pro potřeby svého sídla adaptovala klášterní a palácový komplex, který opustili cisterciáci. V okolí komplexu se dochoval knížecí park s pět kilometrů dlouhými procházkovými trasami, lemovanými krásnými a zároveň vzácnými stromy.
Bývalý cisterciácký kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Rudách je jednou z nejvzácnějších historických památek Slezska. Svatyně, které byl při obnově a restaurátorských pracích po požáru v roce 1945 vrácen gotický interiér, je trojlodní bazilikou, která má čtyři klenbová pole. V klášteře v Rudách se od středověku nacházel obraz Matky Boží, který je dnes cílem mnohých poutníků. Postava Panny Marie je nazývaná Pokorná Matka Boží anebo Boží Matka Rudská. Původní obraz z 13. století nenávratně zmizel. Dnešní podobizna byla namalována v polovině 15. století a do Rud se dostala před polovinou 16. století. V jubilejním roce 1974 byl kostel zařazen mezi svatyně a roku 1995 byl povýšen na diecézní svatyni Matky Boží Rudské Pokorné. Roku 1998 byl bývalý cisterciácký komplex kláštera s palácem, který sousedí s kostelem, předán do majetku gliwické diecéze. Mohla tak být zahájena obnova objektu zničeného válkou v roce 1945. Po dokončení se komplex stane poutním centrem s konferenčními sály, což umožní rozvoj různých vědeckých, vzdělávacích, kulturních a ekumenických činností.
U starého opatství začíná 16 km dlouhá, nejmodernější cyklotrasa v slezském vojvodství, bohatá na přírodní krásy. Na turisty čeká také více než sto let stará stanice úzkorozchodné dráhy s funkční tratí, která je zapsána na seznamu kulturních a přírodních památek.
Rudy mají dobře rozvinutou sportovní a hotelovou základnu. V obci je sídlo pobočky Komplexu krajinných parků Slezského vojvodství. Didaktické expozice a pořádané rudské dymarky (efektní prezentace výroby dřevěného uhlí) jsou pro návštěvníky obrovskou atrakcí.
Mnoho zajímavostí mohou také nabídnout obce v bezprostřední blízkosti Kuźni Raciborské a Rud - Ruda Kozielska, Jankowice, Siedliska, Budziska, Turza a Ruda. Všechny leží v malebném prostředí a lákají svým klidem a tichem. Je to vysněné místo pro lidi unavené hlukem velkoměsta, toužící po klidu a vhodných podmínkách pro odpočinek v lůně panenské přírody.